Pampeliška v kuchyni: Vyčistí tělo zevnitř i navenek
Pampeliškou nám příroda podává pomocnou ruku, abychom napravili prohřešky, jimiž jsme v zimě trápili svůj organismus. Pomůže nám vyčistit se zevnitř i navenek. Pampeliška podpoří látkovou výměnu v těle, pročistí krev, ozdraví játra, zbaví organismus jedů, odvodní. Pampeliška pomůže setřást jarní únavu. Rozzáří a zjasní pokožku. Napraví následky těžké zimní stravy. Pampelišková kúra je přesně to, po čem organismus na jaře volá. Pampeliška roste všude a je každému k mání – docela zadarmo.
Kdo někdy pozoroval, s jakou viditelnou chutí chroupají býložravci křehké stonky a šťavnaté lístky pampelišek, musel jim apetit skoro závidět.
I když se o pampelišce ví, že ji lze v kuchyni využít, dost často se uchýlíme jen k sirupu z jejich květů. Od dalšího použití nás odradí její typická hořkost. Není třeba se obávat, vždyť některou zeleninu mnohdy draze kupujeme právě pro její pikantní nahořklost. Pampelišku máme zadarmo. A na její sběr se můžeme vydat doslova s košíkem. Pampeliška poslouží jako vysoce hodnotná surovina s ozdravnými účinky, a to jak syrová, tak tepelně zpracovaná.
Pampeliška: Střapatý “zázrak”
Pampeliška je rostlina, na kterou nedají bylinkáři dopustit. O jejích léčebných účincích se zmiňuje Avicena, chválí ji Mathioli,na pampelišku nedá dopustit Maria Treben, pokrmy z planých rostlin si bez pampelišky nedokáže představit Rudi Beiser.
);">zdraví prospívajících účinků, které jsou dány látkami obsaženými v celé rostlině.
Pampeliška:
- zlepšuje metabolismus (látkovou výměnu),
- čistí, detoxikuje organismus po zimě,
- zbavuje jarní únavy,
- posiluje játra a jejich činnost při odbourávání jedů,
- pomáhá při léčbě jaterních nemocí,
- posiluje ledviny a jejich činnost při filtrování škodlivin,
- zvyšuje tvorbu žluči a napomáhá trávení,
- zlepšuje zdravotní stav při chudokrevnosti,
- čistí trudovitou a nezdravou pleť,
- zbavuje svědění pokožky,
- odvodňuje, zbavuje otoků a vodnatelnosti.
Maria Treben (1907 až 1991) připomíná vynikající účinky pampelišky pro zlepšení diabetu. „Cukrovkáři by měli denně sníst asi deset stvolů po celý čas, kdy pampeliška kvete,“ říká ve své proslulé knize Zdraví z boží lékárny.
Pampeliškový sirup podle Marie Treben
);">pampeliškový med, se moc neliší.
„Do jednoho litru studené vody nasypeme dvě vrchovaté dvojhrsti květů a pomalu zahřejeme do varu. Necháme vzkypět, hrnec odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den šťávu scedíme přes síto, necháme okapat a květy dobře rukou vymačkáme. Do šťávy přidáme jeden kilogram přírodního cukru, půlku citronu nakrájeného na plátky (když je citron ošetřený chemikálií, použijeme ho bez kůry). Víc citronu se nedává, bylo by to kyselé. Hrnec postavíme na plotnu a slabě ohříváme tak, aby se tekutina odpařovala bez vaření. sirup se nechá jednou či dvakrát vychladnout, a tak zjistíme správnou hustotu. Nesmí být hodně hustý, protože by po delším skladování krystalizoval. Nesmí být ale ani řídký, po krátkém čase by začal kvasit.“
Maria Treben také prozradila, že vánoční perník připravuje jedině z tohoto sirupu. Inu, on i v českých spižírnách dost často leží bez valného zájmu, takže to je dobrý tip, jak pampeliškový sirup zužitkovat, když rodina jeho báječné vlastnosti “neocení”.
Pampelišky v kuchyni
„Bez pampelišky si přípravu pokrmů z planě rostoucích bylin neumíme představit,“ říká Rudi Beiser, německý fyzioterapeut zabývající se komplexním působením léčivých rostlin. „Mladé listy jsou vynikající přísadou do salátů a podušená poupata chutí připomínají růžičkovou kapustu.“
A protože Rudi Beisser skutečně ví a zná, co je v přírodě dobrého „na zub“, můžeme mu plně důvěřovat a pustit se do vaření z papmpelišky.
Dušená pampelišková poupata
Nerozvinutá pampelišková poupata odštipujeme od stonku i s kališními lístky. Na jednu porci počítáme jednu hrst, to je asi jeden a půl deci.
Poupata důkladně omyjeme, protože mohou být potřísněna zemí.
Do kastrolku dáme vařit asi půl litru vody, do vroucí nasypeme poupata, necháme vzkypět, odstavíme, scedíme, propláchneme vodou. Tento úkon děláme proto, abychom poupata zbavili přílišné hořkosti. Když si na ni zvykneme, není nutný.
Na poctivé lžíci másla zesklovatíme drobně krájenou cibuli – na dvě porce poupat jednu menší.
Přisypeme poupata, zasmahneme, přidáme rozetřený česnek, trochu soli a mírně podlijeme vodou. Pod pokličkou dusíme asi pět minut, pak odkryjeme, tekutinu zredukujeme, mírně opepříme.
Dušená poupata jsou vynikající k přírodním masům.
Vydušená poupata bychom mohli také zalít vejci a rozmíchat, nebo z nich upéct amoletu. Míchanice chutná s topinkami,amoleta s novými bramborami.
Podušená pampelišková poupata také můžeme vmíchat do směsi vařené jarní zeleniny. Dodá ji velmi pikantní příchuť. Zeleninu podáváme jako odlehčenou přílohu k masitým pokrmům.
Poupata pampelišky můžeme v malém množství přidávat do polévek míst růžičkové kapusty – není třeba je předvářet.
Falešné kapary z pampelišek
Máme-li rádi kapary, asi jsme zaznamenali jejich nedostatek. Ale on jimi asi nikdy nebyl trh zasycen, a nebo byly drahé, protože už ve starých českých kuchařkách je doporučováno, jak vyrobit náhražku kaparů z nerozvinutých poupat pampelišky.
Poupata otrháme, omyjeme od zeminy, máme-li dost trpělivosti, zbavíme kališních lístků, aby bylo docíleno i větší podoby s plody kapary. Když trpělivost nemáme, můžeme kališní lístky ponechat, na chuti se to nijak neodrazí.
Na dno malé sklenice nasypeme trochu soli, dáme vrstvu poupat, vrstvu soli – a tak až do zaplnění sklenice. Pak zalijeme neředěným octem, zavíčkujeme a dáme do sklepa.
Do Vánoc a do silvestra, kdy kapary nejvíc potřebujeme, se dobře rozleží.
Saláty z pampeliškových listů
Nemusíme závidět králíkům. Salátů z listů pampelišek opravdu není třeba se bát. Lístky jen musejí být mladé, dvaceticentimetrový „mlíčák“ je už hodně hořký a ke konzumaci zasyrova tuhý.
Mladé lístky otrháme, opereme, natrháme na kusy a dál s nimi pracujeme, jako by se jednalo o nějaký nahořklý druh kulturně pěstovaného salátu – třeba štěrbáku (endivie). Salátu z pampelišky svědčí kombinace:
- s rajčaty a jarní naťovou cibulkou,
- s okurkou,
- s jinými méně výraznými saláty (ledový).
- Když si na jeho chuť zvykneme, je lahůdkou jen samotná pampeliška.
Zálivku volíme pikantnější – často doporučovaná je z hořčice, oleje, citronové šťávy, trochy cukru a soli.
Velmi dobré jsou i jogurtové dresinky s česnekem.
Pampeliškové listy se přidávají i do lehkých jarních bramborových salátů (brambory, jarní cibulka, sekané listy pampelišky – zálivka z oleje či z bujonu jako na vídeňský salát).
Sekané listy pampelišek pikantně dochutí pomazánky z tvarohu či z žervé.
Pampeliškové lístky můžeme v menší míře přidat i do jarních zeleninových polévek (společně se popencem, kopřivou a bršlicí) nebo do pokrmů z mletého masa.
Náš tip: Pampeliškový aperitiv
Ve výčtu domácích produktů, které lze z pampelišky vyrobit, se často se setkáváme také s pampeliškovým vínem. Jeho výroba ale není tak snadná, jak se v některých méně odborných statích uvádí. Kdo nemá zkušenosti a vybavení na domácí výrobu ovocných vín, spíš než vína se dočká zklamání. Další proti je – jako u všech domácích vín – vysoký obsah cukru. Pampeliškou sice chceme pročistit organismus, ale na druhou stranu ji podáváme v koncentrovaném roztoku bílého řepného cukru. Takže…
Mnohem jednodušší na přípravu a zdravější na pití je pampeliškový aperitiv. Příprava je snadná, výsledek zaručený: 30 gramů květů (jen jejich žlutá část) vložíme do láhve z bílého skla a zalijeme půllitrem suchého bílého vína. Stačí běžné stolní. V uzavřené láhvi necháme pampelišku týden louhovat, pak obsah láhve přefiltrujeme přes kávový filtr a uložíme do chladu.
Nápoj podáváme v malém množství před jídlem (nanejvýš půl deci). Pampeliškový aperitiv uvede zažívací orgány do „dobré formy“ a trávení oběda bude bez potíží. Na produktu si mohou – na rozdíl od medu – pochutnat i diabetici, právě kterým pampeliška prospívá.
Tipy
Víc o využití planých rostlin v kuchyni v článcích:
Další zajímavé články
Diskuze k článku